Baco noir
Synonyma: Baco No.1, Bago, Talian
Zápis v LRO: ne
Původ: Folle
Blanche x V. riparia, vyšlechtil Francois Baco a rozšiřoval od roku 1902, Francie
List:
Velký až velmi
velký,
hladký z obou stran,
žilky na rubu slabě štětinaté,
řapíkový výkroj otevřený
Hrozen:
malý,
podlouhlý, řídký
Bobule: malé, jemná, tmavě modrá slupka, tekutá dužina
Semeno:
Jednoleté
dřevo a zimní
pupeny:
červené pruty,
dlouhá
internodia, malé, špičaté pupeny
Začátek
rašení: raný, začátek dubna, včelka
načervenalá
Růst: na
vlhkém stanovišti velmi
bujný, vrchol letorostu hladký, zelený
s červeným nádechem
Odolnost k
mrazům: k jarním slabší
Odolnost k chorobám: rezistentní k oidiu i peronospoře, u zahuštěných keřů při přezrání hroznů se může objevit plíseň šedá
Odolnost proti
škůdcům: podle literárních
údajů je odolnost
k fyloxéře nedostatečná. Přesto lze
najít staré
neroubované keře (40-60 let).
Kvetení: rané
Zrání: polovina až konec září, 18-20 ºČNM, kyseliny 15 g/l
Plodnost: střední
Víno:
dají
se připravit lehčí vína s
vyšší kyselinou
bez nežádoucích pachutí. Je
náchylné
k oxidaci. Některá vinařství v USA a Kanadě produkují
odrůdová vína, pěstují zde klon "George".
Na rozdíl od Nového světa, není
prakticky v celé Evropě výroba vín z
přímoplodných hybridů povolena. Nová
šlechtění vzniklá
mnohonásobným
složitým křížením
evropských odrůd s
některými přímoplodnými hybridy (tzv.
interspecifické
odrůdy),
se před zákonem
vydávájí za Vitis
vinifera (z odrůd v LRO je to Malverina, Laurot, Hibernal, Cerason, Rinot, Sevar).
Poloha a půda: ve vlhkých a výživných půdách velmi bujný růst
Podnož: běžně se neroubuje
Řez: většinou kordóny s řezem na polotažně
Poznámky: ze starých přímoplodných hybridů asi nejrozšířenější, lehká, pitelná vína
Literatura: Ekologické vinohradnictví, Sedlo J. 1994
http://en.wikipedia.org/wiki/Baco_noir
zpět na hlavní
stránku
opravy, připomínky: 
autor: Ján Matiašovic
